VÚ 8060 STOD - SALAKUŠKA

Slovo Salákušky má nasledovné významy:

V nedělní Literární příloze Nár. l. vytiskl Ypsilon 24. ún. a 2. bř. 1924 rozmarné vypravování, jak sám i s † Frant. Bílým pátral, co jsou »salakušky«, o jejichž prodavači se dočetl v pražském adresáři, až vypátral, že to je zboží lahůdkářské, sardinky, anžovičky, pomoranče, bonbony, ruské sardinky, okurčičky, sardelová očka atd., a jak se konečně od prof. Žákavce dověděl, že Rusové salákuša (salákuška) říkají sprotám (Clupea sprattus), které uzené nebo naložené jako »ruské sardinky« bývají ve všech lahůdkářských obchodech. Tedy z ruštiny přešlo slovo to k nám.

Ale ani v ruštině asi není to slovo domácí, nemá k tomu znění dosti slovanského; je to však slovo známé i malým slovníkům ruským. Kde hledati původ, ukazuje poznámka Daľova rus. slovníku (podle něhož s. je tažná rybka z Baltického moře, z rodu sledí): čuchonskij oběd: salakuška s prostokvašej (kyselým mlékem).

Ve finštině znamená salakka rozl. podlouhlé, tenké předměty (na př. kolík a p.) a také bělici (Cyprinus alburnus), s týmže významem je u Estů slovo salakas, u Vepsů salag. Rusové přejali asi od některého ze sousedních finských rybářských kmenů jméno drobných rybek i se zbožím, dali mu svou koncovku -uša, -uška a omezili je na druh rybek, s kterým se asi nejvíc obchodovalo.

Zdroj: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php/archiv.php?art=1125, Trnava dňa 3.9.2025

Podľa Kallia (2022) pravdepodobne odvodené z protofínsko-ugrického *śala-  ( „ blýskať sa, svietiť “ ) (odtiaľ aj *salama ) s zdrobňujúcou príponou + ‎ *-kka , ktorá odkazuje na jeho striebornú farbu. ^[ 1 ]

*salakka ^[ 2 ]

1. pochmúrna ( Alburnus alburnus )

• estónsky: salakas (< *salak'as )

• Fínčina: salakka

  • → Švédske: ( nárečové ) salk

• Karelčina:

  • Severokarelčina: šalakka

  • juhokarelčina: šalakka , ( nárečové ) salakka

  • → rusky: салака  ( salaka ) ( alebo z fínčiny, livčiny, ludčiny alebo vepčiny )

• Livónčina: salāk  ( „ európska korýš “ )

  • → lotyština: salaka  ( „ európska vôňa “ )

• Ludian: salag , salak

• Vepské: salag

• Itkonen, Erkki, Kulonen, Ulla-Maija, editori ( 1992–2000 ), „salakka“, v Suomen sanojen alkuperä [ Pôvod fínskych slov ] ^{‎ [2]} (vo fínčine) (online verzia; poznámka: obsahuje aj iné etymologické zdroje "SSA 2009" tento zdroj je označený ako Inštitút "SSA 2009" jazyky Fínska/Spoločnosť fínskej literatúry, →ISBN

Požičané z fínskeho jazyka, z protofínskeho *salakka .

сала́ка • ( saláka )  f  anim ( genitív сала́ки , nominatív množného čísla сала́ки , genitív množného čísla сала́к , vzťahové prídavné meno сала́ковый )

1. ( zoológia ) Baltský sleď ( Clupea harengus membras )

2. ( hovorové ) nováčik , nováčik , začiatočník ( m alebo ž ) 

   Synonymá: сала́га  ( salága )

салакушка  = sleď

Je teda skutočne SALAKUŠKA vo svojom význame Sleď baltický, a aké má táto rybka vlastnosti, no veď pozrime sa na to:

Sleď obecný baltský

Baltský poddruh sledě atlantického z rodiny sledě. Délku má až 20 cm, váží 25-50 g. Žije v Baltském moři, v jeho sladkovodních kuronských a kaliningradských zátokách a sladkých vodách některých jezer ve Švédsku.

Sleď je jednou z nejznámějších a nejlovenějších ryb světa. I v dávných dobách plnil na trhu důležitou roli, byl ceněn jako vzácné kořeni, nejvíce v severní Evropě. Sleď byl používán nejen jako potravina, ale i platidlo, výkupné či jako cenný dar.

Žije ve studených mořich. Ryba dorůstá do délky a 40 cm. Hřbet má barvu tmavě šedozelenou a břicho je stříbřité. Sledi, kteří jsou loveni od ledna do března, jsou hubenější a sušší. Sleď se využivá na výrobu mnoha specialit. Určitě jste již jedli třeba uzenáče, pečenáče nebo velmi oblíbené zavináče. A co třeba matjesy? Ty pravé se ovšem vyrábí z ještě nedospělých, tzv. panenských sleďů. Dospělejší, tučnější kusy se využívají k rozsáhlejšímu zpracování.

Křehké maso příjemně výrazné chuti obsahuje nemalo jemných, ale lehce odstranitelných kostiček. Vyhovuje mu úprava grilovánim nebo pečením jak v troubě, tak i na pánvi. Pečení zbytečně neprodlužujeme, maso se vysušuje. Chuť sledě dobře doplní pórek a čekanka. V receptech můžeme sleděm nahradit makrelu a naopak. Výborně chutná uzený sleď, zabalený do alobalu a prohřátý v troubě, podávaný s bramborem na loupačku, máslem a bilým vínem. Ať už čerstvý nebo uzený, vždy je bohatý na nenasycené mastné kyseliny, jež jsou velmi důležité pro náš kardiovaskulární systém.

A aký námn z toho všetkého vyplynul záver po analýze všetkých premenných:

Všimnite si, je to sleď baltický, rybka ktorá je lovená....a prečo nás to zaujalo? Nuž vysvetlenie je jednoduché, čo robia rádiolokátory na oblohe? Nuž doslova lovia vzdušné ciele, ako keď chytáte rybky do sietí v mori. Aká je to symbolika a tá práve zodpovedá významu volacieho znaku SALAKUŠKA i vo vojenskom význame, v podstate je v tom zašifrovaný odkaz významu niečo ako loviť ciele (rybky).

Teda tu DISPEČER SALAKUŠKA (skrátene DISPO SALY) = LOVEC CIEĽOV.  

Po význame pátral a sa dopátral Mgr. Jozef Vaško, em. h.c.i., dňa 3.9.2025 na základe vyššie uvedených zdrojov